Vesmírní dýleři 3: Zmrtvýchvstání - 5. Maják na konci vesmíru

1 2 3 4 5 6 7 8

„Je tam toho hromada, Johne. Chceš mě okrást?“ promluvil Hong, když otevíral ledničku a v odrazu dveří spatřil Johna. Ten leknutím cukl, až mu berle upadla.
„Nééé, já sem...“
„Já doufám, že si jen zvědavej, protože jinak bych tě musel zabít a ukrást tuhle plechovku. A to by nestálo za to zlato, nemyslíš?“ dokončil větu Hong.
„Jááá sem, byl jenom zvědavej, koho vlastně vezu,“ řekl opatrně John.
„Johne, koho vezeš?“ přemýšlel Hong, otevřel lahváče a pokračoval.
„Ber to tak, že vezeš zmrtvýchvstalého posla velmi špatných zpráv, kterýho nechceš nasrat.“
John sebou trhl a protože nevěděl, co si má myslet, tak raději popadl nabízené pivo a přiťukl na zdraví.

Silver se už dál nevyptával, věnoval pozornost pití piva, sledování kontrolek a vyprávění neuvěřitelných historek, jenž zažil s posádkou kapitána Flinta.
„Hongu,“ povídal silně opilý starý vesmírný vlk, „Flint byl ďábel, kdo s ním vyjebal, toho protáhl spárou mezi motory. Málokdo to přežil a když přežil, byl úplně znetvořenej od popálenin, až to hezký nebylo.“
„Co se s ním stalo?“
„S částí posádky odjel na jednu zastrčenou planetu, kde schoval svůj poklad, zabil všechny lidi a odešel do důchodu, kde spokojeně umřel. No a my ten poklad hledáme dodnes, protože někde schoval mapu, kvůli který se lidi zabíjej.“
„A ty se toho neúčastníš?“ zeptal se Hong.
„Já už sem starej a ty mě odměníš bohatě,“ odpověděl Silver a spokojeně polaskal hrdlo lahváče.

Cesta hyperprostorem ubíhala poklidně, akorát Hong věděl, že vyměšování musí nechat až po přistání, protože Johnův záchod byla čistá hrůza sama. Něco tak zesraného neviděl ani ve světě mrtvých.
Jestli teď někdo očekává dějový zvrat, přepadení, přesun v čase nebo dokonce znovuzabití Honga, tak má právě příležitost vyjádřit hlasitě zklamání, dát si sprchu, ubalit jointa nebo uvařit kafe.

Hispaniola vyskočila z hyperprostoru na okraji Sluneční soustavy.
„Proč zrovna Titan?“ položil John po delší době osobní otázku.
„Protože tu je člověk, za kterým jedu a který je schopen unést tíži informace v mé mysli.“
„Kdo to je?“
„Kapitán Blázen a jeho ochránce Pong.“
„Ale to si děláš prdel!“ vykřikl John.
„Nedělám, dělal sem s nima na vyhlazení Zakázaný říše,“ odpověděl hrdě Hong.
„No ty vole, kamaráde, to byla akce. Nejsledovanější přenos v dějinách celogalaktický datový sítě. Já sem u toho uchcával,“ svítily Johnovi nadšením oči.
„Jo, bylo to tenkrát hodně hustý, ale nebyl sem u toho až do konce.“
„Jakto, co se stalo?“
„Johne, musel sem se obětovat, aby mohl Kapitán žít.“
„Počkej, to seš ty, ten debil Hong, kterej se svojí lodí úplně zbytečně vletěl do dráhy nepřátelskejm střelám!?“ rozesmál se John, až se křeslo otřásalo.
„Jo, to sem já,“ odsekl Hong, protože netušil, jak moc se jeho smrt rozkřikla.
„Člověče, těch memů, co pak lítalo po galaktickejch auditkách. Dokonce jeden byl i s Hitlerem,“ nepřestával s výsměchem John.
„No jo, ale teď už zamiř k Titanu a zkus přistát na stanici.“
„Seznámíš mě s Kapitánem Bláznem?“ přestal se konečně John smát a vzal řízení pořádně do rukou.

„Šéfe, na baru je nějakej divnej chlap a tvrdí, že ho budeme znát,“ přišel Pong k Bláznovi, který oknem pozoroval dění v podniku.
„Jakže se má menovat?“ ptal se Kapitán, který sjížděl zrakem barový pult.
„Šéfe, říká si Hong.“
„Tak říkáš Hong? To jméno je mi známý, ale ten debil je mrtvej, ne snad?“ nechápal Kapitán.
„Šéfe, vypadá to, že vstal z mrtvejch.“
„Pongu, tak ho přiveď a poslechneme si jeho historky ze záhrobí,“ řekl Blázen a začal balit brko.

„Kapitáne Blázne, já sem tak rád, že se znova potkáváme. Mám nějaký informace, který musíte vědět,“ vyhrkl Hong, když ho vpustili do VIP prostor.
„No, vypadáš člověče jako Hong, ale Honga sem viděl umřít. Tenhle beznohej kokot je kdo?“ otočil se Blázen k Johnovi Silverovi, který přišel také.
„Já sem skutečně Hong a tohle je John, přivezl mě sem.“
„A Hongu, dlužíš mu nějaký prachy za cestu?“ zeptal se Kapitán.
„Pane Kapitáne Blázne, nedluží mi nic, zaplatil dobře a když řekl, že potřebuje nutně za váma, tak sem vás chtěl vidět. Vyhlazení Zakázaný říše je už teďka legendární vyvražďovací akce, jaká kdy proběhla.“
„Kapitáne, to je John Silver z Flintovy posádky,“ naklonil se k Bláznovi Karlos.
„To byla spíš Pongova práce,“ řekl Kapitán Johnovi a pak se otočil.
„Karlosi, nevim byl kapitán Flint, ale jestli tě to zajimá, tak tady našeho jednonohýho hosta proveď a kup mu něco na baru jako poděkování za doručení údajnýho Honga.“
„Kapitáne milerád,“ sebral Karlos svoje narkonáčiní ze stolu a ujal se Johna.
„Miluju historky o kapitánovi Flintovi. U Madam Kawasaki sem potkal nějakýho Billa Bonese, kterej se chlubil jakousi mapou k pokladu na planetě Kostlivců.“
„Příteli Karlosi, ty si potkal starýho zrádce Billa? Tak to si pojďme dát pivo, protože mám spoustu vzpomínek na starou partu. Vás mi seslalo samo nebe,“ rozsvítily se Johnovi nadšením obě oči.

„Šéfe, co budeme teďka dělat?“ promluvil Pong, když Karlos odešel s Johnem posedět k baru.
„Musíme dořešit tady toho typa, kterej o sobě tvrdí, že je Hong,“ odpověděl Blázen.
„Můj vůdce, byla by tu jedna možnost, jak ověřit jeho pravost.“
„Kokote jaká?“
„Můj vůdce, kompletní celotělní sken a fyzikálně-chemický rozbor. Číňané na ústředním výboru zanechali identifikační stroj, který zvládne rozpoznat i klonovací technologie.“
Kapitán Blázen se zamyslel a chvíli jen tak pokuřoval brko.
„Dobrá, odveď ho a pak mi řekni, co si zjistil,“ řekl a otočil se.
„Hongu, nebo kdo vlastně si, když projdeš Kokotovým testem, povíš mi, proč ses údajně vrátil z mrtvejch.“
„Kapitáne Blázne, co mám udělal, abyste mi konečně uvěřil…?“ sklesle promluvil Hong.
„Projdi testem,“ odsekl Blázen a přemýšlel, jestli není příliš přísnej. Došel však k názoru, že přísnosti není nikdo dost, zvlášť když se nějaký frajer ohání zmrtvýchvstáním.

Kapitán Blázen seděl u stolu s Pongem, Karlosem a Johnem a hltal příběhy. Musel uznat, že Silvera úplně neodhadl a ač si stále myslel, že bude pořádným křivákem, storky z něj padaly výborný. Ještě nikdy nepotkal piráta ze starých časů dobývání Galaxie.
„A to ste fakt zajatý posádky zabíjeli?“ ptal se Pong.
„Jo, kapitán Flint byl krutý a nekompromisní muž,“ řekl John a poklepal dřevěnou nohou, „ale ženy a děti šetřil. Ty nezabíjel. Někdy.“
„Rozumím,“ zasmál se Pong, rýsoval lajny a v duchu si představoval, jaké by bylo být pirátským kapitánem.
Z příjemného snění ho vytrhl Kokotův příchod.
„Můj vůdce, mám skvělé správy.“
„Sem pravej!!!“ křičel z dálky Hong.

1 2 3 4 5 6 7 8